Boj a lov stály u vzniku střelby jako sportovního odvětví. Postupem času přestalo být nutností obstarávat si maso lovem a také se pro boj začaly objevovat zákeřnější prostředky. Střelné zbraně se ale sportovním nářadím staly již mnohem dříve. První zprávy o střeleckých závodech z palných zbraní pocházejí ze Švýcarska z roku 1471. Tehdy se střílelo puškami s hladkou hlavní do terčů o průměru 70 až 100 cm na vzdálenost asi 250 kroků. První střelnice s krytým střelištěm, zbrojnicí, společenskou místností a dalšími prostorami se objevily až v 18. století. Následovalo velmi dlouhé období vytváření pravidel, sjednocování terčů, vzdálenosti střelby, počtu výstřelů či vymezení poloh ke střelbě. V roce 1896 byla sportovní střelba jedním ze sportů prvních novověkých olympijských her v Athénách.

www.cojeco.cz

I když jsou za předky dnešních psů někdy považováni vlk, šakal a v případě menších amerických plemen kojot, vědci se stále častěji přiklánějí k tomu, že jediným předkem psa byl vlk. Dokazují to typickými znaky chrupu nebo poměrem hmotnosti srdce a mozku. Nechme je prozatím ve vědeckých rozepřích a povězme si, že nejstarší nálezy prapředků psů se známkami domestikace byly objeveny na území dnešního Iráku a Íránu a že jejich stáří je odhadováno na 10 000 – 15 000 let. Za nejstarší písemnou památku vděčíme Xenofonovi, který kolem roku 400 př. n. l. sepsal Kynegetikos, v němž se zmiňoval o chovu a výcviku loveckých psů. Vývoj psa probíhal nejprve přirozeným výběrem, člověk do něj začal zasahovat až daleko později. K největšímu rozmachu chovatelství a vzniku mnoha nových plemen došlo v 19. století především v Anglii.

www.cojeco.cz

Bylo by omylem domnívat se, že alchymie byla záležitostí středověku a že se dnešní doby vůbec netýká. Úkolem alchymistů totiž nebylo docílit proměny olova ve zlato či usilovat o destilaci elixíru života, ale spíše dojít určitého duchovního vývoje a najít dokonalost jak v tomto, tak ve věčném životě. Samotný výraz „alchymie“ je stejně jako „chemie“ odvozen pravděpodobně od arabského „al-kimia“, které znamená „umění země Khem“, což je dnešní Egypt. Zásluha arabských alchymistů i jejich pokračovatelů o rozvoj vědeckého poznání je nezměrná. Díky alchymii dnes známe dvojitý kotel, který používáme v kuchyni pro šetrné ohřívání pokrmů. Německý vědec Johann Rudolph Glauber žijící v 17. století zase objevil kyselinu chlorovodíkovou a jako první vyrobil kyselinu dusičnou. I když jeho další objev (síran sodný) neznamenal průlom v hledání kamene mudrců, je dodnes Glauberova sůl používána jako projímadlo.

www.cojeco.cz