V bratislavskom Artfore sa odohralo stretnutie s Artom Davidsonom, jedným z účastníkov expedície, ktorá prepísala horolezecké dejiny a zároveň sa stala námetom jeho dokumentárnej knihy Sto pod nulou.

Pocitová teplota mohla dosiahnuť mínus sto stupňov, no ani to ich nezastavilo. Partia ôsmich horolezcov sa v roku 1967 rozhodla podniknúť zimný prvovýstup na najvyššiu severoamerickú horu Denali známu ako Mount McKinley. Ako mohli vzdorovať zime, víchrom a nedostatku kyslíka vo výškach nad 5 000 metrov?

Vypočujte si rozhovor s Artom Davidsonom, jedným z účastníkov expedície, ktorá prepísala horolezecké dejiny a zároveň sa stala námetom jeho dokumentárnej knihy Sto pod nulou. S Artom sa rozprával publicista a prekladateľ Samuel Marec.

Diskusia bola súčasťou putovného festivalu Absynt naživo, ktorý z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

Veronika Michalová a Pero Le Kvet z bratislavského Artfora sa rozprávajú o finálovej desiatke Anasoft litery 2024.

Kníhkupkyne z bratislavského Artfora Veronika Michalová a Kristína Kristína Žilinčárová sa po čase opäť stretli za mikrofónom a porozprávali sa o knižných novinkách, ktoré čítali či čítajú.

Jana Šturdíková viac ako desať rokov fotografovala život predmetov vo funkcionalistickom dome postavenom v Bratislave židovským architektom Alexandrom Skuteckým (1883 – 1944). Od kotolne až po hromozvod a v desiatich bytoch hľadala pôvodné prvky, ktoré prežili od postavenia domu v roku 1936. Pozorovala, ako sa pod vplyvom požívania zachovali, menili alebo odstránili. Detailne sleduje, ako domom pretiekli veľké dejiny 20. a 21. storočia typické pre krajiny strednej Európy a ako sa odrazili v zdanlivo bezvýznamných predmetoch, ktorých sme zvyknutí sa každodenne dotýkať. Práve táto samozrejmá obyčajnosť, s ktorou sa pravidelne stretávame, formuje náš prístup k veciam a náš vkus. O knihe rozprávali a diskutovali autori Jana Šturdíková, Denis Haberland a Tomáš Pospěch.

Těžištěm knihy jsou antropologické kapitoly zachycující změny církevního života uvnitř i směrem navenek. Zkoumání míst, jež církve zaujímají v dnešní české a slovenské společnosti, zavedlo autorský kolektiv do škol a lesů, na tiskové konference i do téměř zbořených kostelů; za lidmi od Jasova přes Gemer, Zamaguří, Oravu a Vysočinu až po Prahu a Plzeňsko.

Pro lepší porozumění jsou v knize zařazeny kapitoly, které shrnují proměny právních norem týkajících se církví a náboženských společností a jejich financování v Československu, Česku a na Slovensku. Kniha také zachycuje vývoj mediálních debat o církvích, restitucích a odluce od státu.

Autoři a autorky ve svých textech ukazují církve v jejich málokdy zobrazované pluralitě a v rozmanitosti otázek, které si kladou při hledání smysluplných cest vpřed. Kniha tak zobrazuje přehodnocování poslání či učení se novým věcem, jako je udržitelné zemědělství nebo investování do finančních nástrojů.

I přes značné rozdíly mezi Českem a Slovenskem v otázkách náboženství a míry religiozity obyvatelstva jsou v kapitolách prezentovány také nezanedbatelné podobnosti ve výzvách, kterým církve a náboženské společnosti v obou zemích dnes čelí.

Kniha vznikla v rámci projektu Proměny církevních morálních ekonomií v ČR a SR v kontextu restitucí a odluky od státu podpořeného Grantovou agenturou ČR, č. projektu 19-08512S.

Kníhkupkyne z bratislavského Artfora sa po čase opäť stretli za mikrofónom a porozprávali sa o knižných novinkách, ktoré čítali či čítajú.

Záznam z literárneho večera s laureátkou ceny Anasoft litera 2023 Soňou Urikovou.

~