V aktuálním Studiu Alarm si Jan Bělíček, Pavel Šplíchal a Saša Uhlová povídají o výsledcích francouzských voleb, volebním speciálu České televize i o tom, jak by měla vypadat levicová politika.

Po neúspěchu strany Emanuela Macrona v eurovolbách vyhlásil francouzský prezident předčasné volby ve snaze zabránit nástupu extrémní pravice. To se mu sice povedlo, ale jeho prezidentská strana skončila až druhá a vítězem se stala levicová koalice Nová lidová fronta. Výsledek byl vzhledem k tomu, že předvolební průzkumy favorizovaly Národní sdružení, pro mnoho lidí překvapením. Nejvíce překvapeni však byli v České televizi, neboť s jistotou počítali s vítězstvím lepenovců, a své zděšení nad tím, že ve Francii vyhráli marxisté, ani neskrývali.

Ve Francii se mezitím diskutuje o tom, zda Emmanuel Macron bude jmenovat nového premiéra z řad vítězného uskupení, jak Nová lidová fronta ustojí jednak rozmíšky uvnitř uskupení Nepoddajná Francie a jednak Macronovy pokusy sestavit liberálně sociální vládu.

Jaké je vlastně poučení ze vzmachu radikálně levicových idejí, o kterém můžeme mluvit ve Francii, zatímco ve Velké Británii je vítězství levice způsobené spíše klesajícím zájmem o volby? Jaký recept přináší Nepoddajná Francie a čím se liší od jiných politických uskupení? Je to příklad hodný následování a dokážou se z větší otevřenosti lidovým vrstvám inspirovat i strany v jiných zemích?

Podívejte se na díl videopořadu:
https://www.youtube.com/watch?v=EGfmP621ib4

Podpořte vznik pořadu:
https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Už několikátá vláda po sobě není schopná zajistit místa ve školkách a teď jsou problémy i na základních školách ve městech. Několikátý rok po sobě rodiče také hledají pro děti místa na všeobecných středních školách s maturitou. Vláda mluví o antipopulismu a zodpovědnosti, ale v reálném světě to vidět není. Smysl zodpovědnosti zůstává nejasný. Vláda je zaseklá na tom, že potřebuje vyrovnaný rozpočet, a tomu je ochotná obětovat dokonce i růst HDP. Problém je, že i když růst je minimální nebo žádný, zvětšuje se nerovnost a v posledních letech klesají reálné mzdy. Nůžky se ale i v tomto typu podivného nerůstu rozevírají. Ve srovnání s tím, o kolik zbohatli v posledních letech lidé jako Daniel Křetínský nebo Andrej Babiš, jsou výdaje na školství jen jednotky procent.

Česká pravicová vláda nedokázala změnit svá neoliberální dogmata ani v situaci, kdy čelí oligarchovi Babišovi. Paradoxně je tak Babiš jedním z těch, kteří z vlády ODS profitují. Zůstává záhadou, jak chce Fiala v příštích volbách Babiše porazit. Tématem sněmovních voleb, které nás čekají příští rok, tak může být Babišova nová politická aktivita. Předseda hnutí ANO společně s Viktorem Orbánem a předsedou Svobodné strany Rakouska Herbertem Kicklem oznámil založení nové frakce Patrioti pro Evropu. Teprve se uvidí, jakým směrem tato skutečnost ovlivní rétoriku a program hnutí ANO. Každopádně by to mohlo být téma pro vládnoucí koalici v příštích volbách. Po vstupu do takto úzkého spojenectví s Orbánem a s rakouskou krajní pravicí může být Babiš přesvědčivěji vykreslován jako nebezpečí pro demokracii a prozápadní a zejména proukrajinské směřování země.

Tímto krokem se Babiš také může posunout politicky více doprava než SPD. Role Okamury tak může být v budoucnosti nejasná. Babišovi sice podobná rétorika, kterou zvolil například v prezidentských volbách, zatím příliš nevycházela, situace v Evropě se ale postupně mění.

Podívejte se na díl videopořadu:
https://www.youtube.com/watch?v=Q3gBdQQ8mRE&t=1918s

Podpořte vznik pořadu:
www.darujme.cz/projekt/1205779

Je napsaná bizarním neonormalizačním jazykem, argumentuje zjevnými nepravdami a je průhledně manipulační, přesto je třeba brát petici Vyjádření a výzva umělců a kulturní veřejnosti k AVU, CJCH a NG vážně. Je totiž krystalickou ukázkou přemýšlení starší generace umělců, kteří jsou sice vesměs velmi úspěšní a bohatí, ale stejně mají strach z toho, že je někdo ohrožuje a bere jim jejich svobodu. Umění je pro ně stejné jako závodění v bazénu, ženy ničemu nerozumí a mladí lidé jsou indoktrinováni jakousi nebezpečnou ideologií, zatímco oni jsou prostě jen „normální“.

Petici, kterou za týden podepsalo něco málo přes dva tisíce lidí, se v novém vydání Studia Alarm věnovali Magdalena Dušková, Stanislav Biler a Karel Veselý. Je dalším varováním, že starší generace má ve společnosti své páky a když se jim něco nelíbí, nebojí se je použít z pozice autority. Je s nimi lepší mluvit, a nebo jim spíš dát najevo, že do některých věcí by neměli zasahovat? Jak se stalo, že z mladých radikálů vyrostli staří konzervativci? A co s rozložením české společnosti udělá další vychýlení populační křivky?

Podívejte se na díl videopořadu:
https://www.youtube.com/watch?v=42Klun33L_o

Podpořte vznik pořadu:
www.darujme.cz/projekt/1205779