Démoni, přízraky a duchové jsou nedílnou součástí každé kultury, českou nebo vietnamskou nevyjímaje. Do Vietnamu se tento typ tajemna vydala studovat Lucie Lukačovičová, spisovatelka knih se sci-fi a fantasy tematikou. Strach z duchů a z mrtvých je podle ní ve Vietnamu stejně rozšířený jako v Česku, nejde ale o jedinou sféru, které se zde vyplatí věnovat pozornost.

Stejně jako my máme své utopence a vodníky, hemží se především delta Mekongu bytostmi zvanými „ma da“ žijícími pod vodou. Jde vlastně o duchy utonulých lidí. „Pokud nepřijde profesionální zaříkávač nebo nějaký mnich, který to umí, jediným způsobem, jak si mohou sami pomoci, je, když sami utopí někoho jiného,“ vysvětluje Lucie Lukačovičová, která vystudovala kulturní antropologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jaké místo mají ve Vietnamu, ale také třeba ve Španělsku nebo v české metropoli příběhy vyprávěné z generace na generaci, zjistíte v našem podcastu.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Myšlenka první československé elektrárny A1, která měla vzniknout na Slovensku, byla unikátní. Zatímco běžné jaderné elektrárny používají jako jaderné palivo složitě obohacovaný uran, měly Jaslovské Bohunice spalovat uran přírodní. Jenže udržet jadernou reakci v neobohaceném palivu není snadné. Reaktor nemohla chladit voda, proto se sáhlo k oxidu uhličitému.
Po pěti letech fungování přišla v roce 1976 první nehoda. Při výměně paliva byl špatně uzamčený palivový článek tlakem vymrštěn do reaktorové haly, reaktor se přehříval a hrozilo roztavení aktivní zóny. O rok později pak za dramatických okolností unikla do chladicího okruhu radioaktivní těžká voda a jen zázrakem se z reaktoru A1 nestal československý Černobyl. Proč komunisté obě havárie tajili a proč utajování jejich okolností trvá dodnes?

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Je to vlastně geniální nápad postavit kopii Titanicu a vypustit ji na okružní plavby po světových oceánech. Právě to se chystá udělat australský miliardář Clive Palmer, který pro budoucí cestující plánuje hned několik překvapení včetně autentického menu na palubě třetí třídy. Doufejme jen, že v honbě za identickým Titanicem se nebude jeho stavitel otrocky držet všech „detailů“ včetně tragického ztroskotání při první plavbě.
U historie ještě zůstaneme. Jde o svatební šaty císařovny Sissi, která si brala císaře Františka Josefa I. v pondělí 24. dubna 1854. O obřadu víme skoro vše s výjimkou jedné, zato dost podstatné okolnosti. Dodnes nevíme, jaké šaty měla 16letá Sissi na sobě. Co se stalo, kam se šaty poděly a jak s nimi souvisí jeden obraz z Opavy, se dozvíte v další části našeho podcastu. No a pokud netušíte, co vlastně dělá člověk, který chytá lelky, vydržte poslouchat až do konce…

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Nepotvrzené informace o možném zásahu Ruska na Hokkaidu a nevyřešená ruská okupace části Kurilských ostrovů nevyvolávají obavy jen v Japonsku. Mohla by kremelská politika ochrany ruských menšin zajít tak daleko, aby Moskva vystoupila na „ochranu“ zde žijících domorodých Ainů, jež ministr zahraničí Sergej Lavrov považuje za ruské občany? A co by se muselo stát, aby Japonsko odložilo svůj pacifismus a sáhlo po zbraních?
O historii válečnictví v Japonsku od pro někoho možná nezvyklé součásti výzbroje samurajů, přes zázračné odražení dvou mongolských invazí až po dvě století trvající éru šógunátu Tokugawa a postoj moderních Japonců k válce jsme si tentokrát povídali s japanologem Romanem Kodetem ze Západočeské univerzity v Plzni.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Krvavý střet českých a moravských Přemyslovců sice skončil roku 1185 vítězstvím českého vojska, ztráty ale byly tak velké, že Češi z bojiště raději odtáhli a Moravany nepronásledovali. Kdo s kým bojoval a hlavně, kde k bratrovražedné bitvě došlo a co se na bojišti podařilo nalézt?
Nutkání hledat (a najít) posledního zabitého vojáka toho kterého konfliktu je fenoménem moderní doby. V případě ruské invaze na Ukrajinu si na posledního padlého ještě nějakou dobu počkáme, to nám ale nebrání v pátrání po prvním padlém na ukrajinském bojišti. Jeho příběh děsí a inspiruje zároveň.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sluneční soustavou prolétá kometa 12P/Pons-Brooks a pozoruhodně při tom mění tvar i barvu. Astronomové ji už nějakou dobu pozorují dalekohledy, pouhým okem by mohla být viditelná v létě 2024. Uvidíme, na jak velkou nebeskou show se máme těšit. Mezičas můžeme vyplnit pátráním po hmyzích rekordmanech, což nebude snadné, protože doba, kdy Zemi obývaly gigantické vážky, je dávno pryč a už se nevrátí. Tedy aspoň dokud se nezmění jeden veledůležitý faktor, který velikost hmyzu omezuje.

A jak je to s tím kamenem úrazu? Právě pátráním po původu tohoto rčení začíná náš nový seriál. Dojde na oslí můstky i na to, proč se opilcům říká, že jsou namol, ale to až někdy jindy.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dokonalý záškodnický plán všem komunistům na očích. Tak by se dal charakterizovat návrh známé jednokorunové československé mince z roku 1957, na němž dívka v pokleku sází lípu. Předlohou slavné postavy totiž byla mladá skautka a tou dobou politická vězenkyně Bedřiška Synková odsouzená ve svých 19 letech ve zmanipulovaném procesu k deseti letům vězení. Mince s nominální hodnotou 1 Kč, jejíž autorka – sochařka a medailistka Marie Uchytilová – v té době nesmírně riskovala, byla v oběhu neuvěřitelných 35 let až do rozpadu Československa.
A protože neznámých osudů, které jsou všem na očích, není nikdy dost, odkryjeme ještě jeden z nich. Tušíte, na čí počest se od roku 1986 jezdí v Krkonoších extrémní závod psích spřežení Ledová jízda a proč se památný dub poblíž Skřivan u Nového Bydžova jmenuje Vojtěchův? Napovíme jen, že ve hře jsou polární kraje.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tragický osud Titaniku zná asi doslova každý. Ve své době jeden z nejluxusnějších parníků se během své první plavby po srážce s ledovcem potopil 15. dubna 1912 v mrazivých vodách Atlantiku a připravil o život 1505 lidí. Důkazy obrovského neštěstí na desítky let pohltily oceánské hlubiny, objevit trosky se podařilo až v roce 1985. Na známých záběrech a fotografiích vraku Titanicu je vidět všechno možné, ovšem ani jedno lidské tělo.
Co se s těly obětí stalo? Dokonce ani James Cameron, režisér filmu Titanic, který se k vraku potopil 33krát, na nic nenarazil. „Viděl jsem přesně nula lidských ostatků. Viděl jsem oblečení, viděl jsem páry bot. Ale nikdy jsem neviděl lidské ostatky,“ prohlásil Cameron. Těla obětí ale nezmizela jen tak a my víme, co se s nimi stalo. A víme také, proč naopak jedno slavné tělo vystavené v Moskvě už 100 let zmizet odmítá…

See omnystudio.com/listener for privacy information.